Už jsem o knize Jona Accufa v jednom ze svých blogů psala (Kniha Finish, give yourself the gift of done – v češtině Dokonči to!). Jako červená nit se touto knihou vine následující myšlenka:

Podaří-li se nám zvýšit toleranci k tomu, že nejsme dokonalí, zvýšíme tím naši schopnost věci dokončovat.

To určitě znáš. Pro něco se totálně nadchneš. Může to být hubnutí, učení se novému jazyku nebo nový sport. Po počátečním nadšení a nemalé utracené částce za vybavení, se nadšení rychle vytratí a nakonec se své nové zálibě přestaneš věnovat úplně.

U hubnutí se pak stane to, že ti po do toho po dvou týdnech vzorného stravování prostě něco vleze. Služební cesta, oslava narozenin, nemoc nebo stres v práci. Když na den nebo dva svůj nový dietní režim opustíš, pojmeš pocit, že jsi opět naprosto selhala. Počkej. To je přeci hloupost! Dlouhé roky jsi byla zvyklá se přejídat a mlsat a najednou od sebe očekáváš, že ze dne na den svoje stravovací návyky úplně změníš?

Úspěch ideálně přes noc

Jíst zdravě jsi přeci nikdy netrénovala a najednou od sebe očekáváš, že podáš dokonalý výkon? Žádné postupné zlepšování tě neuspokojí. Chceš úspěch rychle, okamžitě, nejlépe přes noc. Chceš samé jedničky – dvojka nebo trojka se nepočítá. Touha po rychlém úspěchu je tím palčivější, čím déle jsi o svém cíli snila. Raději to nebudeš dělat vůbec, pokud se viditelná změna nedostaví v krátké době. Dáš si cíl, že se zlepšíš v angličtině, zapracuješ na své fyzičce a trochu zhubneš. Rázem však po sobě chceš 100 %ní zlepšení. Každé malé selhání, které tě na tvé cestě k cíli potká, považuješ za katastrofu. Raději nedělat nic, než být looser.

V tomto názoru tě podporuje i tvůj mozek. Když máš 10 úkolů a 9 z nich se ti podaří dokončit, beztak strávíš večer spíláním sama sobě, jak jsi ten desátý úkol zvorala. Perfekcionalisté se soustředí na ten jediný nehotový úkol a ignorují těch 9 úspěšně zvládnutých úkolů. Jakmile se na tvé cestě objeví nějaké překážky nebo malá selhání, raději to vzdáš. Někteří lidé raději nic ani nezačnou, jaký mají z případného selhání strach.

Představ si následující situaci. Dáš si předsevzetí, že za 6 měsíců zhubneš 10 kilo. Za ten půl rok však váha ukazuje „jen“ o 8 kilo méně. A co teď? Budeš mít radost nebo si budeš spílat, že to není celých 10 kilo?

Perfekcionalismus je past, kterou sami často těžko rozeznáme. Perfekcionalismus se často maskuje jako touha po dokonalosti.

Přehnaná touha po dokonalosti má však blíže ke zbabělosti.

Zbabělosti přiznat sobě a okolí, že zrovna teď nejsme dokonalí.

No a co!

Podívej se na příklad, když se malé dítě učí chodit. 100x spadne, 100x se zvedne. Nestará se o to, jestli u toho dobře vypadá. Při každém dalším zvednutím posiluje mnoho svalových partií, které ho při dalším pokusu podrží a pomohou se zvednout rychleji a jistěji. Některé dítko chodí v roce, některé ve dvou. Ale nakonec chodíme přeci téměř všichni. A jak pěkně si to vykračujeme!

Stejně tak tě tvoje drobná selhání na cestě k vysněnému cíli naučí něco nového a do dalšího pokusu půjdeš lépe vyzbrojená. Krok za krokem se svému cíli přiblížíš.

Snít je krásné. Splnit si sen je ještě krásnější ! Jdi do toho po hlavě a zaber!