Když analyzujeme příčiny toho, proč tolik pokusů zhubnout ztroskotá, narazíme opakovaně na následujích pět vzorových situací:
1. Je to náročnější, než jsme předpokládali
Automaticky předpokládáme, že si dovedeme představit, jak náročná budou opatření, která povedou k tomu, že zhubneme. A ejhle – ono je to mnohem obtížnější, než jsme čekali. Čelit každý den určitému diskomfortu vyvolává řadu negativních pocitů, které systematicky úspěšně nahlodávají naše dobrá předsevzetí. Obzvláště pak trpí emocionální jedlíci, kteří si jak dobrou, tak i špatnou náladu spojují s konzumací jídla. Co se s tím dá dělat? Smiř se dopředu s tím, že změny k lepšímu se holt zásadně konají mimo komfortní zónu. Každý diskomfortní pocit je jízdenka do tvého vysněného cíle.
2. Trvá to déle, než jsme plánovali
Do každého dalšího pokusu zhubnout si neseme určitou představu, kolik kilo bychom rádi zhubli a v jakém časovém horizontu. Na tom by nebylo nic špatného. Cíle, vizualizace, konkrétní plán …. to vše při hubnutí potřebujeme. Jen bychom hned na začátku měli náš časový plán vynásobit alespoň dvěma a přestat se při téhle představě hroutit. Nejdůležitější je nepřestat jít směrem k cíli. Čert vem, jestli to bude trvat o měsíc déle.
3. Odměna není taková, jakou jsme si představovali
Odměnou během hubnutí je pozitivní reakce okolí. Problém nastává, když začínáš hubnout a na startovní čáře si neseš 100 kilo. Ty se nadřeš jako kůň, abys zhubla první 2 kila a nikdo to neocení. Ale chápej, že 2 kila ze 100 – to je prostě jako vytrhnout stránku z telefonního seznamu. Raději se pochval sama a zvykni si na to, že reakce okolí ti může být ukradená.
Konečně se ti podařilo zhubnout o tolik, že si toho lidé všímají a chválí tě? Neraduj se předčasně, postupem času bude obdivných reakcí ubývat. Mnohem větší pozornost by určitě vzbudilo, kdybys hubnout přestala nebo nedejžtobůh zase trochu přibrala. To se zaručeně najde všímálků víc než dost. Nepochybuj o tom, že ti to připomenou v nejméně vhodný okamžik.
Co dělat? Na začátku hubnutí si změř rozměry kritických partií a zvaž se. Veď si o tom deníček, protože hlava má sklony fakta a dobu trvání zkreslovat. Až budeš mít pochybnosti, jestli jsi úspěšná, pouze zalistuješ v deníčku intimníčku. Dopředu se rozhodni, že se za své úspěchy pochválíš sama. Stanov si postupné cíle a slib si za ně nějakou nekalorickou odměnu. Třeba nové šaty (letní varianta) nebo kašmírový svetřík (zimní varianta).
4. Vždy se vyskytnou překážky
Nejenže při plánování hubnoucího procesu nepočítáme s drobnými překážkami. My nepočítáme ani se závažnými překážkami. Oba druhy se dostaví stejně zaručeně, jako Amen v kostele. Stres, potíže v práci, nějaká ta choroba …. to se během života pravidelně vyskytuje. Je iluzorní přepokládat, že se nám podobné věci během hubnutí nějakým zázrakem přestanou stávat. Nepřestanou. Pokud si dopředu nepřipravíš nějaký záchranný plán na situace, kdy ti do toho někdo hodí vidle, tvé šance vytrvat se rozhodně výrazně ztenčí.
5. Nedaří se nám úbytek váhy trvale udržet
Hurááá. Podařilo se ti zhubnout. A kde je plán, jak nově získanou štíhlou lini udržet? S tím se nějak nepočítalo? Tak počítej s tím, že pokud nejsi absolutní výjimka, začnou se do tvého života podloudně vkrádat staré zvyky, které předtím vedly k nadváze. A hádej, k čemu by tyhle zvyky vedly teď? No ano, Bingo! Opět k nadváze.
Pokud se toho nechceš dočkat, vytvoř nejpozději hned po dosažení vysněné hmotnosti tzv. udržovací režim. To je takový systém stravování a pohybových aktivit, které udrží tvoji váhu na stejné hodnotě.
Protože tento článek píšu proto, abych zvýšila tvoje šance na úspěch a ušetřila tě zbytečných zklamání, sdělím ti další sladké tajemství. Tento udržovací režim se bude v mnohém podobat tomu předchozímu, hubnoucímu režimu. Ale to je snad logické, ne? Pokud jsme dříve pravidelně jedli čokoládu a tloustli. Bylo by bláhové očekávat, že nějakým zázrakem při další pravidelné konzumaci čokolády tloustnout nebudeme.
Raději si své nové stravovací návyky z období hubnutí již od počátku oblib, ať později příliš netrpíš.